DUŠE MIMINEK
SE CHTĚJÍ RODIT DO LÁSKYPLNÉHO
PROSTŘEDÍ
Elizabeta opakuje po mě: „Děkuji ti Ježíši Kriste, že naplňuješ mou dělohu zlatým světlem a bezpodmínečnou láskou. Děkuji ti, že vytváříš v mém lůně láskyplné prostředí pro moje dítě a spojuješ mě trvale s bezpodmínečnou láskou.“
Vidím, jak se Elizabety bříško naplňuje krásnou zlatou Kristovou energií a září do celého okolí. Elizabeta to vnímá stejně. Vidí své miminko, jak se koupe ve světle a lásce.
Voláme k naší práci panenku Marii, která vodí duše miminek k maminkám a předává jim je, aby je přijaly a milovaly. Elizabeta opakuje po mě: „Děkuji ti, panenko Maria, že jsi se mnou a že ke mě přivádíš duši mého miminka. Děkuji ti, že nás chráníš a doprovázíš nás na naší společné cestě.“ Elizabeta vidí panenku Marii, která přivádí duši jejího dítěte. Vyzývám ji, aby se spojila s duší dítěte. Může jí vidět, cítit, slyšet nebo vědět že je s ní. „Cítím ji. Cítím velkou lásku, radost a štěstí. To je moje dítě,“ říká Elizabeta dojatě.
„Mluvte s ní, začněte s ní vést dialog,“ vyzývám ji a ptám se, co duše jejího dítěte říká.
„Bojí se,“ odpovídá Elizbeta vystrašeně.
„V pořádku, to vyřešíme. Čeho se bojí,“ ptám se.
„Neví, jestli to v břiše zvládne.“
„Proč by to nezvládlo? Co mu brání?“
„Má strach, že mi ho budou rodiče a manžel vyčítat. Dostala jsem teď novou práci, ale nebudu tam moci nastoupit.“
„Elizabeto, čí je to strach. Bojí se miminko nebo vy?“
„Já. Je to můj strach.“
„Kde je ten strach ve vás?“
„Mám ho v rukou.“
„Co je tam ještě, když máte strach?“
„Je tam nepřijetí miminka, odstrčení …. Je tam šedá negativní energie.“
„Dobře, Elizabeto, půjdeme na odpuštění. Opakujte po mě,“ vyzývám ji, abychom zrušili tento stav vědomí, který je nepříznivý jak pro ni tak pro dítě a v dítěti může zanechat hluboké trauma nepřijetí sebe sama.
„Děkuji ti, Bože, za odpuštění a boží milost. Děkuji ti, že si ode mě bereš můj strach, nepřijetí miminka, odstrčení a šedou negativní energii z mých rukou. Odpouštím sama sobě i druhým vše spojené s touto negativní energií ze všech situací a všech minulých životů, které s tím souvisí.“ Elizabeta opakuje tuto odpouštěcí mantru a společně vypouštíme z jejího vědomí veškeré mentální a emoční programy, které s tím souvisí. Žádáme Boha o nejvyšší vibrace lásky a světla a necháme transformovat vše, co už Elizabeta a miminko nemusí nést s sebou dál.
„Obejměte duši svého miminka, Elizabeto, ve světle a lásce a řekněte mu: Miluji tě, prosím odpusť mi. Přijímám tě.“ Elizabeta tak činí a zůstává s ním v objetí. Duše miminka se raduje, usmívá se. Všude je spousta světla a lásky, která je obklopuje.
Dítě ukázalo Elizabetě to, co musí změnit, aby mu bylo dobře a chtělo s ní zůstat. Elizabeta má za sebou dlouhé karmické léčení a skrze tuto naši práci již dávno ví, že duše miminka je stále s ní, vnímá každou její emoci, je s ní při jejím každodenním prožívání. Duše miminka Elizabetě přese mě posílá vzkaz, aby se každý den spojovala s jeho světlem a Kristovým světlem v jejím bříšku. Aby vnímala lásku a byla si velmi vědomá toho, co prožívá. A pokud bude mít horší den, má si večer udělat odpuštění s duší miminka tak, aby v něm ani v ní neulpívaly žádné negativní emoce.
Panenka Maria mě vede, abych Elizabetě, a i vám, drahé ženy, předala její poselství:
„Duše dětí se chtějí rodit do čistého láskyplného prostředí. Do láskyplného vědomí svých rodičů, do přijetí. Nechtějí již zažívat to, co generace před nimi – odmítnutí, nepřijetí, nevědomé chování svých rodičů, strach, vinu, hněv a další energie, které zanechávaly ve vašem vědomí traumata a společnou negativní karmu mezi rodiči a dětmi.“
Je tu velký božský zájem a záměr pročistit vědomí českého národa a pročistit naše rody. Uděláme to jen každý sám ve svém vědomí, když zrušíme svou karmu tj. negativní prožívání skrze odpuštění a napojíme se na čistou lásku, na zdroj, odkud jsme vyšli, na Boha. Činíme tak nejen pro sebe a svůj šťastný život, ale také pro naše děti, ať jsou již na světě a nebo jejich duše čekají, až se nám narodí. Každý z nás dokáže změnit sebe, spojit se s bezpodmínečnou láskou a zastavit tak negativní programování v našich rodinách. Připravíme tak nové vědomí pro generace, které přijdou po nás. To je současná zodpovědnost každého z nás.
S láskou
Martina Bea
