K rozvodu stačí jeden

Rozvod řadí psychologové z hlediska citové zátěže hned za smrt blízkého člověka. Protože jsou ve hře emoce, neuvažujeme racionálně a děláme zbytečné chyby. Pomoci nám může rozvodový kouč. Jak se dobře rozvést, jsem se zeptala Martiny Mráčkové.

Text: Klára Olexová, Foto: Robert Tichý

Můžu se zeptat, Vy jste rozvedená?

My patříme k těm, kteří to ustáli. V jednom období jsme s manželem o rozvodu vážně uvažovali a odstěovali se od sebe. Zůstala jsem s dětmi půl roku sama. Během toho období separace jsme oba prošli určitou transformací a oběma nám došly podstatné věci, takže jsme k sobě našli cestu zpátky. Uvědomili jsme si hodnoty, které tvořily náš vztah. Můj názor je ten, že pokud se do této situace nedostanete, tedy dokud nezjistíte, jaké to je, když jste na děti sama, neuvědomujete si, co všechno je ve hře a o co všechno můžete přijít. Z vlastní zkušenosti tedy vím, že věci se dají změnit, když oba chtějí. Zpočátku jsme se snažili sami a vystačili si jen s mými koučovacími dovednostmi, později jsme ale také měli poradce, který nám pomohl to všechno ustát, abychom začali znovu. 

Jak a v čem nám může pomoct rozvodový kouč?

Podívat se na celou záležitost s odstupem, racionálně a bez emocí. Naším cílem především je, aby se ti, kteří se chtějí rozvést, byli schopni lépe dohodnout. Nejlépe, aby se dohodli na tom, že se nerozvedou, a když ano, tak slušně. Proto se také snažíme, aby na konzultace chodili oba dva spolu. Spolupracujeme i s právníky, finančníky nebo třeba s dětskými psychology, jejichž služby našim klientům v případě potřeby zprostředkováváme. Rozvodový kouč má nadhled nad celou situací, a pokud klient na rozvodu trvá, jeho úkolem je mu vysvětlit, co se s ním vlastně děje, jaké mají ti dva možnosti a co je čeká po rozvodu. Jaký vliv bude mít rozvod na jejich finance a zejména na jejich děti. Často teprve tehdy klienti pochopí, že situace vůbec není jednoduchá. Není výjimkou, že se nakonec rozhodnout spolu zůstat, že se to manželství zachrání.

Když si vás najmu, znamená to, že už nebudu potřebovat právníka?

V případě, že se chystáte rozvézt, byste si měla udělat přehled o veškerém majetku a dozvědět se o svých právech ohledně dětí a na to právníka rozhodně potřebujete. Probere s vámi, jaké možnosti existují, jaká máte aktiva, ale také jaké máte dluhy. Právník vám řekne, na co máte jednoznačně právo z hlediska majetku a dětí, a co je sporné - takže v případě, že se vás druhý snaží něčím zastrašit, budete připravena. Je to hlavně o vnitřní jistotě a tu nenabydete jinak, než že to konzultujete s odborníkem, který vám řekne: o toto nemůžete přijít, bude se to dělit tak a tak. Člověk se totiž nedokáže bránit, pokud nezná právní aspekty své situace. Jít do rozvodu bez právníka je největší chyba, kterou můžete udělat. Pokud už k rozvodu dojde, právník je vaše opora a cenný zdroj informací.

Pokud k rozvodu dojde … Poznáte, kdy je šance na záchranu manželství a kdy je lepší jít od sebe?

Šance je, pokud je na obou stranách určitý respekt k tomu druhému. Lidé si totiž často chtějí rozvodem vyřešit nějaký problém nebo situaci. Neuvědomují si ale, že rozvod tento problém nevyřeší a pokud ano, na jeho místo nastoupí deset dalších. Například nebude nikdo, kdo by dítě odvezl alespoň občas na kroužek místo vás, že vám nikdo nedojde nakoupit, když budete nemocná, jak na tom budete s penězi, pokud budete živit z jednoho platu a alimentů dvě děti, a tak dále. Cenu to nemá, když je tam nějaká forma fyzického nebo psychického násilí. Když trpíte a nemůžete to změnit a má to na vás takový vliv, že kolabuje a nezvládáte svoji práci a celkově svůj život. Když se v tom vztahu vyskytují věci, které poškozují osobnost buď vaši, nebo vašich dětí. Je to vždy tam, kde dlouhodobě chybí respekt a slušnost v komunikaci. To je asi jediná varianta, kdy bych řekla, že to manželství není zdravé. Jinak si myslím, že vždycky je šance na jeho záchranu a oba musí chtít.

Vy sama jste zažila, že by si vás někdo najal kvůli rozvodu a pod vaším vedením si to rozmyslel?

To, že rozvodový kouč manželství zachrání, není výjimka. Teď právě pracuji s klientkou, která přišla kvůli tomu, že se chce rozvézt, a postupně jsme dospěly k tomu, že dodnes trpí nezvládnutým rozvodem svých rodičů. Špatné vzorce chování, které si přinesla z dětství, ničí její vlastní manželství. V jejím případě jsme použily mimo jiné techniku, kdy jsme situaci prošly a ona se na ni podívala očima svého muže. Tak pochopila, že on reaguje na ní. Že ne on, ale ona má přehnané reakce na některé situace, tak, jak to viděla v dětství. Změnila u sebe způsob komunikace a přístup k určitým situacím a je velká šance, že se nerozvedou.

Podívat se na problém očima toho druhého se snáz řekne, než udělá. Můžete nám poradit nějakou techniku?

Zabývám se mimo jiné neurolingvistickým programováním. Tam se právě pracuje například s technikou tzv. pozic vnímání. To je, když se nejdříve podíváte na situaci svýma očima, pak  si „vlezete do partnerových bot“ a nakonec vás vyzvu, abyste dělala sobě i jemu poradce z třetí nezávislé pozice. Jednoduše řečeno se zeptám, co byste těm dvěma poradila, když máte celou scénu před sebou.  Vy se od té situace odosobníte a najednou vidíte, co se tam děje a sama sobě dokážete dát doporučení, která do té doby ani nemůžete vidět.

 A dejme tomu, že stejně všechno selže. Existuje něco jako dobrý rozvod?

To je takový, kde netrpí děti. Jinak je ale z mého pohledu rozvod až poslední instance, když už nefunguje nic jiného. To znamená, že ti dva prošli poradnou, pracovali sami na sobě, ale k ničemu to nevedlo a jiná cesta už neexistuje. Ale že bych řekla, že je nějaký rozvod dobrý, to nikoli. Jednak je to zásadní životní změna, na kterou většinou nejsme připraveni, jednak jde o to dospět k dohodám a to je velmi náročný proces. Rozhodně by se nikomu nemělo jednat o to, nad druhým zvítězit, protože pokud budete s partnerem bojovat, bude to mít dopad na děti. V rozvodu totiž nikdo nevyhrává. Vždycky bychom se měli snažit, přes všechno, co se děje, nastavit komunikaci směrem k tomu druhému slušně, abychom spolu dokázali dobře fungovat i po rozvodu.

Dejme tomu, že se chystám říct o svém úmyslu rozvést se partnerovi. Na jakou reakci se mám připravit?

Hlavně se připravte na bouřlivé emoce. Může se také uzavřít do sebe, ale i to jsou emoce. Je dobré se podívat zpátky do historie, když jste řešili nějaké obtížné životní situace. Podle toho, jak váš muž reagoval, se dá jeho reakce předvídat. Každopádně je to neřízená střela a každý člověk má v takové situaci značně sníženou schopnost se kontrolovat.  Podstatné je oznámit mu to v klidu, a když u toho nejsou děti.  Měla byste také myslet na to, že jeho reakce pramení především ze strachu. Ten člověk se ocitá v situaci, se kterou nepočítal a je zoufalý. Ale také je potřeba, abyste se vyznala v sobě, viděla, jak reagujete a chápala proč - protože tlak vytváří vždycky protitlak. A kouč vám je schopen vysvětlit, co se s Vámi emočně děje.

Když už vidím rozvod jako jediné možné řešení, co mi poradíte, abych udělala především?

Především musíte mít dost sil, budete je potřebovat. Poradila bych vám tedy, abyste se opřela o práci. Práce je nesmírně důležitá, ale když řešíte rozvod, zabýváte se jen dvěma věcmi: sama sebou a tím vztahem. Na co nemáte většinou energii je právě práce, ale přitom ta je klíčová proto, abyste mohla pak fungovat v novém začátku. Kromě práce bych vám doporučila držet se všeho, co vám dělalo radost. Když totiž vstupujete do rozvodu, mění se vaše potřeby, přestává vás všechno bavit. Lidé třeba přestávají cvičit, odbývají se v jídle, nejdou na procházku, málo spí. Jenže právě tyhle věci nás nabíjejí. Když žijete zdravě, nezatěžujete organismus, který je už tak přetížen emocemi. Zkrátka pokračujte ve svých zdravých zvycích. Další důležitá věc je být co nejvíc s dětmi. Dospělí v rozvodu často řeší jen sebe a zapomínají na děti. Mají pocit, že na ně nemají energii. Jenže být s nimi je ozdravné a čím jsou menší, tím víc energie vám dají. Navíc děti samy strádají, když nedostávají pozornost, kterou by chtěly, nebo kterou dříve dostávaly.

Jak jim to vůbec říct? Jak se říká dětem, že svět, ve kterém vyrostly, jistoty, na kterých stavěly, končí?

Je důležité oddělit vztah rodičů od vztahu k dětem. Vysvětlit jim, že to, že se někdo rozhodl odstěhovat, s nimi nesouvisí. Děti to totiž často chápou tak, že se rodiče rozvádějí kvůli nim.  Také je důležité sledovat, jak se děti po tomto oznámení chovají a co nejvíc s nimi mluvit. Když se jejich chování výrazně změní, vyhledat pomoc dětského psychologa. U toho sdělení by ideálně měli být oba dva a táhnout za jeden provaz.

Dost často ale partner, který s rozvodem nesouhlasí, dětem zdůrazňuje, že on se rozvádět nechce. Co to s nimi udělá?

Vždy jsou v tom oba, rozvod je vyústěním vztahu dvou lidí. Vzpomínám si na jednoho tatínka, který si to vůbec neuvědomoval, až teprve když jsem mu vysvětlila, že pokud bude dětem říkat: „já to nechtěl, to maminka“, pak si děti ponesou tuto informaci celý život a ublíží jim to. Nakonec pochopil, že je to důsledek jeho emocí a dokázal se vžít do toho malého dítěte, kterému někdo, byť vlastní otec, „pomlouvá“ maminku. V očích dětí by neměl být žádný rodič poškozen. Ale pokud má muž jako prioritu děti a ne sebe, je schopen tuto ublíženost ustát. Nakonec mu dojde i to, že na rozvod zkrátka stačí, když se rozhodne jeden.

Na čem se podle vašich zkušeností lidé dohodnou nejmíň, o co se nejvíc hádají? O děti?

Většinou je to majetek a finance obecně. Děti jsou hned druhý největší problém – jsou brány jako rukojmí, kdy jeden z rodičů vyhrožuje, že o ně protistrana přijde a podobně. V momentě, kdy člověk není schopen uřídit svoje emoce a kouknout se na to racionálně, většinou trpí děti.

Vím, že to nejde paušalizovat, ale je něco, na co bychom měli být po rozvodu připravení a většinou nebýváme?

Je potřeba dívat se do budoucnosti. A to je to, co lidi nedělají. Už když podávám žádost o rozvod, musím koukat na to, co bude potom. Kde budeme bydlet, jak se budeme starat o děti, jaké máme finanční závazky, jestli máme společné jmění manželů, jestli máme předmanželskou smlouvu a tak dále. To by si měl každý uvědomit, aby byl vůbec schopen si ten nový začátek představit. Lidé si také neuvědomují, že se jim změní životní úroveň, mimo jiné. Neuvažují prakticky. Je důležité myslet i na logisitku, že zůstanete třeba se dvěma dětmi sama, že je budete muset ráno odvézt do školy, vyzvednout je, rozvézt na kroužky a k tomu všemu pracovat. Je důležité položit si otázku: Co vlastně znamená, když zůstanu sama s dětmi? To bývá velmi těžké, protože můžete nabýt dojmu, že to nezvládnete a že se tedy raději nerozvedete a přitom třeba právě vy byste to udělat měla. Proto je tak důležitá podpora někoho nezávislého zvenčí.

Nemám snad kamarádku stáří čtyřicítky, která by nebyla rozvedená… Jak moc nás rozvod poznamenává?

Lidé mi často říkají, že po rozvodu mají pocit, jako by jim někdo umřel. Problém je, že když vám někdo zemře, opláčete ho a jdete dál, už ho nevidíte. Jenže po rozvodu nic nekončí, nekončí vaše vztahy k dětem ani k jejich otci a vy se s tím musíte naučit žít úplně jinak a nově. Zásah do života je to v každém případě obrovský.

Martina Mráčková

Founder & Senior Consultant

Internationally Certified NLP Master & Trainer
Internationally Certified Hypnotherapist

‹ › ×

×