POSELSTVÍ PRO ŽENY PO INTERRUPCI
Vidím panenku Marii, jak drží duši nenarozeného dítěte za ramínka. Obě tam stojí a dívají se na mou klientku Moniku. Říkám jí, co vidím. Duše dítěte dává ruku na Moničinu hlavu a říká: „Všechno je v pořádku. Nic mi nedlužíš. Přijdu, až ty budeš chtít. Miluji tě.“ Předávám jí poselství a ona pláče úlevou. Poslední střípek v odpuštění se právě uskutečnil. Dělám to samé jako duše dítěte, abych mezi nimi vytvořila most. Pokládám levou ruku na Moničinu hlavu a duše dítěte mě drží za tu pravou. Okamžitě se rozlévá láska a teplo od temene Moničiny hlavy do celého jejího těla. Poslední zbytky negativních emocí spojených s jejím rozhodnutím o interrupci odchází a místo nich přichází léčení a hluboké odpuštění. Panenka Maria odvádí duši dítěte zpět do duchovní dimenze a děkuje mi za zprostředkování tohoto momentu. Ukláním se i já jí a v očích mám slzy dojetí.
Monika odchází a panenka Maria je opět se mnou. „Toto je přeci tak důležité! Kolik chodí po světě žen, které touží po tomto odpuštění?“ Říkám jí. „Mnoho,“ odpovídá a žádá mě o pomoc dalším ženám. Ani nedýchám, tečou mi slzy, přikyvuji a přijímám tento úkol. „Ano, přiveď je. Jsem připravená jim pomoci.“
Ženy, které jste prošli touto bolestivou životní zkušeností, naslouchejte. Panenka Maria, pro vás má poselství:
„ Ať už se Vám stal spontánní potrat a nebo jste se museli rozhodnout o interrupci, není to vaše vina. Dělaly jste, jak jste nejlépe dovedly v daných podmínkách, které jste v ten životní moment měly k dispozici. Rozhodnutí o interrupci je jedno z nejtěžších v životě ženy. Většinou se nacházíte mezi dvěma mlýnskými kameny. Volíte mezi variantami, které ani jedna nejsou na první pohled šťastné. Jste často postaveny do situace, kdy nechcete dítě přivést do nefungujícího vztahu. Můžete mít obavy z hmotného nedostatku, ohrožení vlastního života nebo z bolesti spojené s narozením postiženého dítěte. Velmi často jste to právě jen vy, kdo musí rozhodnutí udělat a svádíte těžký vnitřní boj. Ale důležité je, abyste věděly, že každé rozhodnutí, které jste v životě udělaly, je jediné možné v tu danou chvíli. Není špatných rozhodnutí. Každé rozhodnutí je duchovní lekce a pokud přináší negativní prožívání, je to lekce o odpuštění a uvědomění si důležitých věcí a hodnot ve vašem životě. Není cílem vašeho života žít v utrpení, ale v lásce k sobě i druhým lidem. Odpusťte proto s pokorou sobě i vašim partnerům a osvobodíte svou duši.“
O prožívání žen po potratu a interrupci se nemluví a o to větší je to vnitřní trauma, které si, my ženy, neseme s sebou, pokud projdeme touto bolestivou zkušeností. Stud nám často nedovolí sdílet naše pocity a zůstáváme s tím samy. Často v sobě neseme hlubokou vinu, smutek, zlost a výčitky, že jsme se nezachovaly jinak. Stydíme se za to, co jsme udělaly a bojíme, se, že už nikdy nebudeme moci mít děti. Ale opravdu si není co vyčítat. Jediná cesta je odpustit na hluboké duchovní úrovni a požádat o odpuštění také duši nenarozeného dítěte. Mám zkušenost, že odpuštění sobě a druhým je první možné díky práci na úrovni duše – na úrovni podvědomí. Důležitým prvkem pro mnohé ale je i získání ujištění, že duše dítěte je v pořádku, nic vám nevyčítá a čeká na vaše svolení, aby mohla přijít a narodit se právě vám, až ji budete moci přijmout.
Pokud neodpustíte a nepochopíte svou duchovní lekci, ponesete si toto trauma s sebou, můžete si zablokovat další početí a nebo to může být zdroj gynekologických obtíží. Mysl, tělo a duše je jeden propojený systém. Myšlenky a emoce ovlivňují tělo. A díky odpuštění můžeme vyléčit tyto fyzické problémy. My ženy ukládáme mnoho traumatických událostí právě do podbřišku.
S láskou
Martina Bea
