Propojujeme se v lásce

Propojujeme se v lásce, žijeme vědomě a věříme na zázraky

Přečtěte si, co jsme si odnesly z léčivého víkendu v našem ženském kruhu Klíč k harmonii – 16. – 18. 3. 2018.

Děkuji všem ženám a jsem vděčná, že se naše setkání dějí. Těším se na příští léčivý víkend 9. – 11. 11. 2018. Máme pouze pár míst volných. Přihlásit se můžete zde: http://bit.ly/Lecivyvikend

Martina Bea Mráčková
Duchovní učitelka Nového vědomí

LÁSKA – PRAVDA – ODPUŠTĚNÍ – BŮH

Certifikovaná spirituální a regresní terapie Dr. Briana L. Weisse

Hluboká terapie karmického odpuštění Ježíše Krista

Transformace a vzestup vědomí

www.martinamrackova.cz

„Ahoj Marti, děkuji za zaslané mantry. Znějí mi v uších od víkendu. Bylo to velmi intenzivní a krásné. Mám pocit, že jsem se celá vykoupala ve světle a lásce. Naše seskupení žen bylo harmonické a uvolněné. Příjemné pocity umocnilo krásné „hobití“ prostředí, ve kterém jsme pobývaly. Díky tomuto víkendu jsem udělala v sobě rozhodnutí, že po krůčkách půjdu cestou k přírodě. Tam je mé dušičce nejlépe. Stavím si skládačku z informací od tebe, z knížek, od lidí, které potkávám.... Žiji vědomě a věřím na zázraky :-)“

„Objevila jsem svou velikost a pochopila jsem konečně, jakou obrovskou sílu a moc mám. Věřím v ní. Spojila jsem se s celým vesmírem, s duchovními mistry a vytvořila jsem si své hranice. Uvnitř nich jsem ve své plné síle, rozpínám se a cítím se svobodná. Vím sama, co je pro mě dobré, kam povedu sebe i ostatní a že máme nekonečné možnosti a hojnost vždy k dispozici. Že hojnost je stav mysli a nepotřebuji nic, než věřit. Víra jde první, pak vše ostatní. Opustila jsem svůj strach a říkám věci tak, jak je cítím, s láskou, i když to okolí nemusí být vždy po chuti. Žiji svou pravdu. Děkuji a jsem vděčná. Sat Nam,“

„Na svůj první víkend s kruhem jsem se moc těšila a zároveň možná i trochu bála. S některými se znám a ony znají mne, ale co ty ostatní. Jaké budou, jak mne přijmou a jak bude vše probíhat, jak vše zvládnu fyzicky? To vše se mi honilo hlavou.

Všechny nové tváře, které jsem potkala, byly nové jen na první pohled, protože to, co z nich vyzařovalo, bylo vlastní nám všem. Vlastně jsme se „jen“ sešly na jednom místě, v jednom čase. Ženy, které máme každá svou cestu, možná zdánlivě na míle odlišnou, ale opravdu jen zdánlivě.

Jak jsme postupně zjistily, každá z nás si neseme v tom svém batohu, který nám byl do tohoto života naložen, podobné obavy, nejistoty, strachy i zkušenosti. Co ale máme nejen podobné, ale v mnoha případech i stejné, je touha po lásce, kterou chceme dávat i dostávat. Skrze ni poznávat samy sebe, sebe navzájem a najít svoje místo a účel, který je nám zde dán.

V našich společných meditacích nám bylo hodně věcí odhaleno, některých závaží jsme se zbavily a mě tekly i úlevné slzy. Cítily jsme, jak se naše energie propojuje navzájem v lásce a světle, které naše srdce vyzařovala.

Objevovaly se nám symboly, které ukazovaly, co dál. V jednu chvíli jsem měla pocit, že jsem se ocitla mezi miliony hvězd a bylo to tak uklidňující a přitom vzrušující.

Vyzkoušely jsme si techniky z Kundalini jogy pro naše dýchání a očistu aury. Zazpívaly si mantry, kdy jsem nakonec svoje předsevzetí „Nenene, já zpívat nebudu.“ nějak sama od sebe porušila a broukala si s ostatními. A hlavně jsme si hodně povídaly o tom, co nás tíží, i o tom, co nám dělá radost. A smály se. Jako kdybychom se znaly už tak dlouho.

Byl to víkend, kdy jsem se setkala s ženami sice z různých míst, různé společnosti, ale přitom blízkých si svým pohledem na svět okolo nás, blízkých si svými srdci a v onu danou chvíli dotýkajících se i svými dušemi. A ten pocit jsem si odnášela a držela ještě dlouho po návratu domů, stejně jako mantru „Hummee Hum Tumee Tum“ v mojí hlavě. Děkuji.“